Dějiny obce Český Rudolec ve dvacátém století jsou především dějinami velkých změn, jejichž počátek lze spojovat s první světovou válkou a následným vznikem Československa. Konec těch nejdramatičtějších změn lze pak klást do poloviny padesátých let, kdy se již začaly ujímat a reálně projevovat radikální zásahy do celé společnosti. První světová válka přinesla zdejšímu obyvatelstvu velice těžkou hospodářskou a sociální situaci, ke které je nutno ještě přičíst válečné oběti a vyostřenou společenskou situaci zejména v prvních dvou letech války. Vznik ČSR v roce 1918 pak přenesl obyvatele doslova ze dne na den do jiného státu. Pohraniční charakter Českého Rudolce samozřejmě přinášel své těžkosti, především v česko - německých vztazích.
Období první republiky zde tyto spory na několik let utlumilo a můžeme dokonce hovořit i o úspěšné snaze o soužití. Na české straně lze v těchto letech sledovat především snahu o udržení a posílení svých pozic v pohraničí. Třicátá léta a vzrůstající agresivita německé menšiny, která byla podporována nacistickým Německem, přinesla i zde klasický obraz narůstající vzájemné nervozity a nevraživosti. Pro zdejší Čechy znamenal pak mnichovský diktát v roce 1938 těžký úder, jelikož Český Rudolec připadl v říjnu 1938 do obsazeného území landrátu Waidhofen an der Thaya.
Druhá světová válka pak připravila díky porážce německé dobyvačné války podmínky pro radikální řešení česko - německého vztahu v pohraničí osvobozené republiky. Bezprostředně po osvobození tak dochází k odsunu německého obyvatelstva a příchodu novách usedlíků. Díky tomu, že v Českém Rudolci byla silná česká komunita již před rokem 1938, nedochází k naprosté výměně obyvatelstva a můžeme proto konstatovat, že zde nedošlo ke klasickému případu vykořenění. Přesto se ani Český Rudolec nevyhnul negativním důsledkům těchto pohraničních změn. Převzetí moci KSČ v roce 1948 a brzké vytvoření hraničního pásma, do kterého však Rudolec naštěstí nepatřil, přineslo opět novou situaci, která poznamenala osudy mnoha rudoleckých občanů.